Číslovky označují počet, množství látek, pořadí aj.. Číslovky se dělí na základní, řadové, druhové, násobné a na určité a neurčité. Sem tam se můžete ještě setkat s číslovky souborovými, podílnými a skupinovými, které se běžně neuvádí.
Číslovky základní
Vyjadřují množství lidí, věcí a zvířat a proto jsou často spojeny s podstatnými jmény (šest koček, sedm kluků, devět pastelek). Mohou stát i samostatně (bylo nás pět). Poznáme je odpovídáním na otázky „kolik?“.
Př.:
Koupila mi deset sešitů. Kolik sešitů mi koupila? Deset.
Utratil čtyři koruny. Kolik korun utratil? Čtyři.
Číslovky řadové
Označují pořadí, často jsou vyjádřeny číslicí (někdy i římsky), píšeme za nimi tečku. Ptáme se na ně otázkou „kolikátý?“.
Př.:
Martin byl na druhém místě. Na jakém místě byl Martin? Na druhém.
Pátá hodina byla už unavující. Kolikátá hodina byla už unavující? Pátá.
Číslovky druhové
Číslovky druhové určují počet či množství druhů věcí, většinou podstatných jmen. Pokud jsou ale spojeny s podstatnými jmény pomnožnými, hromadnými nebo abstraktními, vyjadřují pouhý počet – nahrazují tedy základní číslovky. Ptáme se na ně otázkou „kolikero? Kolikerý?“.
Př.:
dvoje dveře = 2 dveře, patery kalhoty = 5 kalhot
Ve škole jsou dvoje hodiny. Kolikery hodiny ve škole jsou? Dvoje.
V jídelně nabízejí dvojí sýr. Kolikerý sýr nabízejí? Dvojí.
Číslovky násobné
Vyjadřují kolikrát se daná věc objevuje nebo kolikrát se něco znásobilo. V matematice píšeme znaménkem krát – x (u –násobný nepíšeme „krát“). Ptáme se otázkou „Kolikrát? Kolikanásobný?“.
Př.:
Honza je dvojnásobným mistrem. Kolikanásobným mistrem je Honza? Dvojnásobným.
Šel tam čtyřikrát. Kolikrát tam šel? Čtyřikrát.
Číslovky určité
Kromě výše uvedených lze číslovky dále dělit do určitých a neurčitých. Tyto číslovky lze napsat číslicí, tedy konkrétní počet, množství, pořadí atd...
Př.:
Šest = 6
Osmnáctkrát = 18x
Číslovky neurčité
Vyjadřují nepřesný počet, pořadí, množství atd... Nelze je nahradit čísly.
Př.:
Hodně, málo, několik, tolikrát
Číslovky základní
Vyjadřují množství lidí, věcí a zvířat a proto jsou často spojeny s podstatnými jmény (šest koček, sedm kluků, devět pastelek). Mohou stát i samostatně (bylo nás pět). Poznáme je odpovídáním na otázky „kolik?“.
Př.:
Koupila mi deset sešitů. Kolik sešitů mi koupila? Deset.
Utratil čtyři koruny. Kolik korun utratil? Čtyři.
Číslovky řadové
Označují pořadí, často jsou vyjádřeny číslicí (někdy i římsky), píšeme za nimi tečku. Ptáme se na ně otázkou „kolikátý?“.
Př.:
Martin byl na druhém místě. Na jakém místě byl Martin? Na druhém.
Pátá hodina byla už unavující. Kolikátá hodina byla už unavující? Pátá.
Číslovky druhové
Číslovky druhové určují počet či množství druhů věcí, většinou podstatných jmen. Pokud jsou ale spojeny s podstatnými jmény pomnožnými, hromadnými nebo abstraktními, vyjadřují pouhý počet – nahrazují tedy základní číslovky. Ptáme se na ně otázkou „kolikero? Kolikerý?“.
Př.:
dvoje dveře = 2 dveře, patery kalhoty = 5 kalhot
Ve škole jsou dvoje hodiny. Kolikery hodiny ve škole jsou? Dvoje.
V jídelně nabízejí dvojí sýr. Kolikerý sýr nabízejí? Dvojí.
Číslovky násobné
Vyjadřují kolikrát se daná věc objevuje nebo kolikrát se něco znásobilo. V matematice píšeme znaménkem krát – x (u –násobný nepíšeme „krát“). Ptáme se otázkou „Kolikrát? Kolikanásobný?“.
Př.:
Honza je dvojnásobným mistrem. Kolikanásobným mistrem je Honza? Dvojnásobným.
Šel tam čtyřikrát. Kolikrát tam šel? Čtyřikrát.
Číslovky určité
Kromě výše uvedených lze číslovky dále dělit do určitých a neurčitých. Tyto číslovky lze napsat číslicí, tedy konkrétní počet, množství, pořadí atd...
Př.:
Šest = 6
Osmnáctkrát = 18x
Číslovky neurčité
Vyjadřují nepřesný počet, pořadí, množství atd... Nelze je nahradit čísly.
Př.:
Hodně, málo, několik, tolikrát