Pohyb Tělesa - Fyzika

Pohyb tělesa

Pohyb je velmi důležitý pojem, respektive děj, se kterým se setkáváme prakticky každodenně všude kolem nás. Hovoříme-li o pohybu, musíme dané těleso vztáhnout k jinému tělesu. Jedná se totiž o relativnost. Představte si třeba situaci, kdy kolem vás projede osobní automobil, ve kterém jedou dva vaši kamarádi. Vzhledem k vám, jež stojíte na ulici, se kamarádi pohybují určitou rychlostí a směrem. Pokud bychom však situaci porovnávali z roviny kamaráda, který sedí s druhým v autě, potom se vůči němu kamarád spolucestující vůbec nepohybuje.

Pohyb je možno charakterizovat jako přemisťování se v určitém časovém okamžiku o určitý úsek. Je tedy zřejmé, že důležité fyzikální veličiny, které budou v problematice pohybu vystupovat, budou čas, dráha a rychlost.

 

Čas

Čas je fyzikální veličina, kterou je charakterizován určitý čas. Základní jednotkou je sekunda, z dalších jednotek potom uveďme minutu a hodinu. Čas se značí písmenem t.

 

Dráha

Dráha souvisí rovněž s pohybem. V našem případě za ni budeme považovat vzdálenost, o kterou se pohybující se předmět přemístil. Dráha je popisována délkovými jednotkami, mezi které patří základní metr, dále potom dílčí milimetr, centimetr, decimetr a násobnou jednotkou je například kilometr. Dráha se značí písmenem s.

S pojmem dráhy souvisí i trajektorie, což je v podstatě křivka, která kopíruje pohyb tělesa.

 

Rychlost

Třetí fyzikální veličinou, která hraje v pohybu těles důležitou roli, je rychlost. Rychlost vyjadřuje, jak rychle se dané těleso pohybuje, respektive jak rychle se přemístí z jednoho bodu do druhého. Jednotkou rychlosti je kilometr za hodinu nebo metr za sekundu. Fyzikální veličiny rychlost se značí písmenem v.

 

Rozdělení pohybů

V závislosti na uvedené teorii je možno rychlost tělesa rozdělit do několika kategorií.

  1. Rozdělení podle tvaru trajektorie
  • Podle toho, jaký má tvar trajektorie, dělíme pohyb do dvou skupin:
  1. Pohyb přímočarý – trajektorií je přímka (padající těleso, vystřelený náboj)
  2. Pohyb křivočarý – trajektorií je křivka (jedoucí vozidlo)

 

  1. Rozdělení podle rychlosti
  • Těleso se může v závislosti na rychlosti pohybovat třemi možnými způsoby:
  1. Konstantní pohyb – pohyb je rovnoměrný, tj. těleso se pohybuje pořád stejnou rychlostí
  2. Zrychlený pohyb – těleso se zrychluje, rychlost narůstá
  3. Zpomalený pohyb – těleso se zpomaluje, rychlost klesá
  • Speciálním případem je potom klid, těleso se nepohybuje

 

Základní vzorec

Pokud chceme studovat pohyb těles trochu detailněji, může nám pomoci základní vzorec, který vyjadřuje závislost mezi základními třemi pohybovými veličinami, tedy rychlostí, dráhou a časem.

v = s / t

tento jednoduchý vzorec je nutno v některých případech použít i v jiných tvarech:

s = v x t

t = s / v

 

Pohyb - historie

Pohyb má velmi zásadní význam. Pohybuje se takřka všechno kolem nás. Počátky zájmu a bádání o tento fyzikální děj sahají do pradávna. Již staří lidé se zajímali o pohyb. Inspirovali se například i pohybem hvězd, otáčením se planety nebo třeba pohybem jakýchkoliv předmětů ze svého okolí. Zajímal je také volný pád, což je také jakýsi příklad pohybu.

 

Př. 1: Určeme rychlost, kterou se pohybuje turista, který ujde za dvě hodiny 10 kilometrů

t = 2 h

s = 10 km

v = ?

v = s / t = 10 km / 2 h = 5 km / h

  • Výpočet je velmi jednoduchý, stačí dosadit do vzorce, za s dosadíme dráhu, tedy vzdálenost a za t čas, protože dosazujeme kilometry a hodiny, vyjde nám výsledek v kilometrech za hodinu

 

Př. 2: Určeme dobu, za kterou ujede automobil, který se pohybuje rychlostí 100 km / h 50 kilometrů

t = ?

s = 50 km

v = 100 km / h

t = s / v = 50 km / 100 km / h = 0,5 h = 30 min

  • Rychlost v a vzdálenost s dosadíme do správného vzorečku, protože dosazujeme v kilometrech a kilometrech za hodinu, vyjde nám výsledek v hodinách, po převedení půl hodiny na hodinu máme k dispozici řešení

 

Př. 3: Určete vzdálenost, kterou urazilo vozidlo, které vyjelo z bodu A v 5 hodin a 30 minut a do bodu B dojelo v 8 hodin, předpokládejme, že auto se pohybovalo konstantní rychlostí 80 km / h

t1 = 5h 30 min

t2 = 8 h 00 min

s = ?

v = 80 km / h

t = t2 – t1 = 2 h, 30 min = 2,5 h

s = v x t = 80 km / h x 2,5 h = 200 km

  • Příklad vypadá trochu složitěji, nejprve je třeba určit dobu, po kterou se vozidlo pohybovalo, tu zjistíme tak, že od času dojezdu odečteme čas výjezdu, potom již stačí dosadit do základního vzorce, protože dosazujeme jednotky kilometr za hodinu a hodinu, vyjde nám výsledek v kilometrech
Překlad z a do vietnamštiny | Online překladač