Elektrické Vlastnosti Látek - Fyzika

Elektrické vlastnosti látek

Každá látka má určité charakteristické vlastnosti. Nejinak je tomu i v oblasti elektřiny. Elektrické vlastnosti látek do značné míry ovlivňují, jak se právě která látka v elektrickém prostředí, respektive v elektrickém poli chová, nebo jak bude elektricky působit na jiná tělesa. Uveďme si základní elektrické vlastnosti, které mají největší význam:

Elektrování třením

Pokud budeme dvě tělesa třít, mohou se dostat do takového stavu, ve kterém budou speciální silou působit na jiná tělesa. Tělesa se v tomto stavu nazývají tělesa elektrovaná. Síla mezi elektrovanými tělesy může být dvojího druhu:

• Přitažlivá - dvě tělesa se vzájemně přitahují
• Odpudivá – dvě tělesa se vzájemně odpuzují

Elektrický náboj

Elektrický náboj je odvozená fyzikální veličina, která popisuje stav elektrování těles. V praxi se vyskytují dva druhy elektrického náboje:

• kladný elektrický náboj (na skleněné tyči)
•  záporný elektrický náboj (na plastové tyči)

V závislosti na polaritě náboje se nabitá tělesa buď přitahují (rozdílné náboje) nebo odpuzují (souhlasné náboje)

Elektrický náboj je udáván v Coulombech, značí se písmenem C.

Atom

Také atomové vlastnosti látek určují chování těles, co se elektrických dějů týká. Atom je stavební jednotka každé látky, skládá se z jádra a obalu. V jádře jsou protony, což jsou částice s kladným nábojem a neutrony, tedy částice s neutrálním nábojem. V elektronovém obalu jsou potom elektrony, což jsou částice se záporným nábojem.

Náboj elektronu je stejně velký jako náboj protonu, liší se však znaménkem

Počet elektronů v obalu a protonů v jádře je za normálního stavu v atomu stejný, atom je pak elektricky neutrální.

Jestliže atom ztratí jeden nebo více elektronů, stává se kladným iontem (kationt). Takové těleso má tedy více protonů než elektronů.

Jestliže atom přijme jeden nebo více elektronů, vznikne záporný iont (aniont) Záporně nabité těleso má více elektronů než protonů.

Elektrický náboj můžeme získávat pomocí van de Graaffova generátoru

Pohybem pásu generátoru se nabije izolovaná koule

Látky rozdělujeme na dvě základní skupiny

• Vodiče – vedou elektrický proud, mají dostatek nosičů elektrického proudu (elektronů)
• Izolanty – nevedou elektrický proud

Elektrické pole

Kolem každého elektricky nabitého tělesa se vytvoří elektrické pole, které potom následně ovlivňuje látky nebo prvky, které se do blízkosti působení elektrického pole dostanou.

Elektrické pole se zobrazuje pomocí elektrických siločar, což jsou myšlené čáry, které v každém bodě tohoto elektrického pole znázorňují směr silového působení na kladný náboj.

Na koncích těles, která jsou v elektrickém poli, vznikají opačné náboje, pokud elektrické pole zanikne, zmizí i tento doprovodný jev.

S elektrickými jevy se setkáváme všude kolem nás. Každodenní život si bez elektřiny již jen stěží představíme. Abychom však správně pochopili veškerou podstatu elektrické problematiky, je třeba správně porozumět těmto základům, do kterých lze pochopitelně zahrnout i základní elektrické vlastnosti látek.

Kdy se mohou tělesa elektrovat?

Tělesa se mohou elektrovat při nejrůznějších dějích, může se jednat například o řezání tělesa, ale i česání vlasů či při jakémkoliv tření.

Jak vzniká blesk?

Určitě jste si již někdy všimli blesku. Možná vás zajímalo, jak vlastně takový blesk vzniká. Uvědomili jste si, že jde vlastně o elektrické vlastnosti látek v každodenním životě?

Blesk je v podstatě elektrický výboj, který vzniká mezi dvěma tělesy, které mají rozdílné náboje. Mezi kladným a záporným nábojem tak přeskočí jiskra, která způsobí světelný výboj. Protože se jedná o obrovský rozdíl nabití, je výboj velmi silný a taktéž nebezpečný. Vzniká při bouřkách především v letních horkých dnech!